Celkem v bazaru 59064 inzerátů, za posledních 24 hodin přidáno 2743 nových .

Co je to BlockChain – Vše co potřebujete vědět o jednom z největších vynálezů světa kryptoměn!

Jestli jste přišli do styku s kryptoměnami, museli jste narazit i na otázku, co je to blockchain. Ve své podstatě jde o úžasnou databázovou technologii, která předběhla veškeré aktuální technologie v bankovnictví …

Ve své podstatě je blockchain databázová a vysoce specializovaná technologie a bitcoin je jejím prvním použitím.

Ano, zní to hrozně složitě a laikovi to řekne pouze to, že je to něco, co asi doma mít nikdy nebude. Ale pojďme si to trochu vyjasnit.

Pokud vás zajímá svět kryptoměn nebo už dokonce některou používáte, dobré vědět, jak transakce probíhají a jaká je jejich spolehlivost.

Co je to blockchain, někdy po právu označovaný jako největší vynález ve finančním sektoru?

Velmi stručně řečeno je to decentralizovaná databáze schopná provádět všechny transakce v reálném čase.

Klasické finanční transakce – může při nich dojít ke kolapsům a ztrátám dat?

Několikrát do týdne, ale možná spíše denně, provádíme bankovní transakce.

Transakci zadáme buď na přepážce banky, platební kartou nebo příkazem na bankovním účtu.

A jsme si jisti, protože takovou máme zkušenost, že se operace provede přesně podle zadaných instrukcí. Mnohdy ani nekontrolujeme, jestli se transakce uskutečnila. Ona se vždy uskuteční …

Ale proč tu řešíme problém, který nikdy nenastal? Bohužel nastal a nastává neustále.

Představme si tedy, že taková situace opravdu nastala.

Všechny instituce, které na centrální bance závisí, dojdou do větších či menších potíží.

A budou ohroženy všechny transfery, protože v centrálním uzlu nastal výpadek.

Zavládne chaos.

Klienti u bankomatů nedostanou peníze.

Převody z účtů se neprovedou.

Bankovní systém se zhroutí.

Příklady kolapsů bankovních systémů v České republice

· 5.7.-9.7.2018 Kolaps bankovnictví ČSOB: Výpadek byl zjištěn v pondělí 9. 7. 2018 ráno a trval do 18:00 hod. Vzhledem k tomu, že předtím byl 2 dny víkend a před víkendem byl 2 dny (5.7. a 6.7.) státní svátek, tak v tyto dny nemohly platby probíhat téměř 5 dní.

· „Několikrát ročně, zhruba každé dva až tři měsíce, zaznamenáme delší výpadek v řádu několika desítek minut, který je způsoben různými technickými problémy na straně bankovních systémů. Ihned informujeme přes web klienty. Drobnější problémy v řádu minut bývají také způsobeny například výpadky při zasílání autorizačních SMS ze strany mobilních operátorů,“ potvrdil Právu zaměstnanec banky.

Návrh řešení?

A tady přijde řešení, známé z historie internetu. Tehdy vědci z MIT a ARPA navrhli komunikační systém stanic, kdy vyřazení stanic (dokonce i více stanic) nevyřadilo síť (a v roce 1962 začal vznikat fenomén dneška - internet).

A nyní přijde znovu analogická otázka jako v roce 1962 u vzniku internetu:

  • Existuje nějaký způsob, jak převádět peníze přímo, bez prostředníka?
  • Ale zároveň aby informace o transferu byly dostupné z libovolného jiného místa?
  • A aby nebyly nijak porušeny bezpečnostní protokoly transferů (šifrování dat, nastavené přístupy k datům, apod.)?

Ano, určitě jste si dokázali odpovědět sami. Řešením je blockchain.

A znovu na začátek - co je to tedy blockchain?

Představme si několik archívů, které spolu budou navzájem propojeny. Sada takových archívů může vytvořit blockchain, pokud bude mít určité vlastnosti (hardwarové, softwarové, aplikační). Podle požadavků (např. v oboru bankovnictví, finančních produktů, lékařství a dalších) musí být archiv vybaven určitými funkcemi, které dotvoří kompletní systém.

Blockchain je tedy databáze, která je:

  • Decentralizovaná
  • Nepoškoditelná
  • Neměnná
  • Když se databáze rozšiřuje mezi klienty, tak se dále decentralizuje.
  • Žádná část databáze (archív) není nadřazená

Jak blockchain funguje?

Základem správné funkce blockchainu je dostatek klientů, kteří nechtějí být v síti na nikom závislí (minimálně 3).

Postup při procesu transakcí (zasílání peněz) je následující:

  • Informace o každé transakci v síti se zapisuje všem klientům (i těm, kteří transakcí dotčeni nejsou)
  • Kontrolu každé transakce (po přijetí o tom, že probíhá) provedou všichni klienti sítě
  • Transakcí přibývá, zápisy o transakcích a jejich kontrolách se u všech klientů množí
  • Představíme-li si, že zápisy u každého klienta probíhaly na list papíru, musí jednou dojít k zaplnění celého listu papíru.
  • Potom si všichni klienti vezmou nový papír a pokračují v zápisu. Starý vloží do archívu. Před vložením starého zápisu se tento zapečetí (pro všechny stejnou pečetí).
  • Na všech papírech, uložených do archívu, bude stejná pečeť.
  • Zapečetění papíru zajistí, aby v archívu nemohl nikdo zápisy v historii měnit
  • Protože každý klient v síti věří pečetím, věří každý záznamům v archívu.
  • Pečetě jsou proto základem systému.
  • Pečetění se někdy v terminologii bitcoinů říká těžení

Banky dávají v pečeti příslib, že záznamy nebudou nikdy pozměněny

Jak fungují pečeti?

Použijeme proces „pečetění“, abychom si přiblížili skutečný proces hashování (kódování) záznamu. Jde vlastně o uzavření záznamu a znemožnění jeho pozdějších úprav. Digitální záznam, který obsahuje zápisy jednotlivých transakcí až do naplnění paměti, je znázorněn popisovaným listem papíru.

  • Samotný proces hashování spočívá ve výpočtu kódu, který dostaneme jako výsledek hodnoty, zadané před hashováním.
  • Zpětně určit vstupní hodnotu před hashováním je nemožné i současně nejvýkonnějšími počítači
  • Po zaplnění papíru se všichni připraví na „pečetění“ a hledají číslo, kterým papír s údaji zapečetí (vloží ho do hashovací funkce, která provede výpočet = pečetění).
  • První, kdo najde pečetící číslo, ho oznámí ostatním. Ti ho použijí pro své vlastní pečetění.
  • V případě, že hashovací funkce číslo nepřebere (pečetění = výpočet nelze vykonat, protože pečetící číslo je chybně zadané), se jako správné pečetící číslo vezme to, které má k dispozici většina klientů sítě.

Popsané listy papíru v našem přiblížení zastupují tzv. bloky s transakcemi, archív klienta pak zobrazuje řetězce těchto bloků.

V současné době platí:

  • S každým vytěženým blokem se do oběhu dostane 12,5 bitcoinu
  • Toto číslo se snižuje na polovinu každý 210 000. blok
  • Předpokládá se, že celkové množství bitcoinů (21 milionů) bude v oběhu asi v roku 2040.
  • Kromě nových bitcoinů, které těžaři (ti co těží = pečetí) dostávají, získávají transakční poplatky. Ty je budou motivovat i po vytěžení všech bitcoinů, aby síť nadále udržovali a pečetili záznamy.

Co by se stalo, kdyby někdo zkusil zapečetěnou stránku změnit?

Postup hashování zabrání tomu, aby se dal starý, zakódovaný záznam upravit, pokud úpravu provádí méně než 50 % klientů. A to je hodně (energeticky) náročné.

Když to shrneme

Stručně řečeno se vlastně jedná o zápisy v databázi, které nikdo nemůže změnit bez toho, aby splnil podmínky požadované k procesu transakce, což odpovídá definici měny.

A jak se to liší od našich vlastních peněz, uložených v bance?

Nijak.

I v tomto případě se jedná také o pouhé zápisy, které by se měly měnit jen při splnění určitých podmínek. To platí jak pro bankovní účty, tak pro bankovky i mince.

Určitě jste pochopili nejen princip blockchainu, ale i jeho úžasný princip.

Principy ukládání peněz v současné bance jsme znát nepotřebovali.

Ale v případě využití blockchainu je dobré princip, na kterých tato databáze pracuje, znát.

Co myslíte, není zvláštní, že přes neustálé výpadky se současné banky nezajímají o svou vlastní principiální změnu ukládání záznamů transakcí?

Co myslíte, je v tom něco víc, než jen udržování status quo, například zmíněná vysoká energetická náročnost vytěžování?